Sklípkani - úvodní informace o chovu a odchovu sklipkanů

1.3.2005 tyto stránky shlédlo již 10 000 návštěvníků. Děkujeme za vaše pravidelné návštěvy!

Úvodní slovo k těmto stránkám

Na těchto stránkách se snažím denně pracovat přidávat nové informace nebo alespoň opravit nějakou tu chybičku. V posledních dnech zaznameli sklipkani.unas.cz velký nárůst návštěvnosti, za což Vám velmi děkuji. Nicméně přesto nebo možná i právě proto bych Vás rád vyzval k větší "zpětné vazbě". Rád bych znal Váš názor na to, co zde hledáte, co nacházíte, ale především co nenacházíte. Věnujte prosím větší pozornost anketám, diskuznímu fóru nebo mi případně napište. Rozhodně budu velmi rád, když se rozhodnete přispět nějakou informací nebo fotografiemi s teraristickou tématikou. Do toho!

Jelikož možná právě vy patříte mezi časté návštěvníky, rád bych Vám prozradil na co se můžete těšit:

totální přestavba celých stránek - prohlédněte si novou verzi
Nové druhy v přehledu druhů
Sekci články (pro Vaše i mé příspěvky) - pokud máte doma sklípkana, budu rád, když mi o něm něco pošlete (i v případě, že nejste zrovna expert v arachnologii).
článek: "Čím je krmit?"
článek: "Jak určit pohlaví sklípkana?"

Co je třeba znát o sklípkanech

První sklípkani žili v karbonu, tedy pred 250-300 miliony let.Foslní nálezy

z tého doby dokazují, že mnoho zástupců

Chelicerata (klepízkatci) bylo velmi podobných

dnešním druhům. V karbonu již existoval řád Xiphosura dorůstající až 60 cm.

Dnes jsou tito velmi zajímaví zástupci omezení jen na několik druhů,

které žijí v subtropických a tropických klimatických zónách Asie,Evropy,Afriky, Amerik a Austrálie. V Evropě jsou rozšíření až do Portugalska a Španělska.

Schopnost sklípkanů trvale se přizpůsobovat měnícímu se okolí, je příčinou toho,

že tato prastará pavoučí fauna přežila až do dnešní doby.

Sklípkani patří stejně jako další pavouci a hmyz k bezobratlým živočichům.Systematicky se ke sklípkanům řadí čeledi Theraphosidae, která se dále dělí do několika podčeledí.

Životní prostřední sklípkanů

Sklípkaní obývají nejrozmanitější životní prostřední: od tropických deštných pralesů až po stepi a poustě.Obyvatelé stromů: Jsou druhy, které případně žijí na stromech. Tito stromy obývají pavouci sídlí většinou v dutinách větví, mezi listy, anebo v trychtýřovitých částech Bromélií, které se neplní vodou - např. Avicularia minatrix Obyvatelé půdy: Jsou také druhy, které žijí na zemi i druhy, jež pobývají přímo v půdě. Zemní druhy se ukryvají např.mezi kameny nebo dřevěným spadem, v hrabance nebo v opuštěných děrách hlodavců. Mnohé zemní durhy jsou schopny vyhrabat si pomocí svých silných klepítek (chelicer) vlastní noru.

Způsob života sklípkanů

Sklípkani jsou aktivní teprve začátkem soumraku a během noci, kdy se vydávají za kořistí. Nepatří k pavoukům, spřádajícím sítě za účelem lovu, ale jsou to naopak číhající lovci, kteří přepadají oběť, jakmile se přiblíží k jejich úkrytu. Jejich potravou bývá hlavně hmyz, větší sklípkani se živí i menšími druhy obratlovců jako myšmi, ptáky, ještěrkami. Věšinu času přebývají sklípkani ve svých skrýších. Výjimkami v jejich poklidném způsobu života jsou pouze lov, svlékání kutikuly, páření a stavba kokonu. Stejně jako všechny druhy pavouků mají také sklípkani jed.Dosud však nebyl publikován žádný případ, kdy by kousnutí sklípkana skončilo smrtí člověka. Jejich jed stačí pouze k zabití malých obratlovců, např.myší. O stáří volně žijících sklípkanů nejsou zatím přesné poznatky. V terátiu mohou samičky dosáhnout 20 let věku, samičky druhu Brachypelma smithi se například běžně dožívají 25let. Naproti tomu samečci žijí jen krátce. Umírají zhruba 6 měsíců až 3 roky po dosažení pohlavní zralosti. Podle druhu tak mohou samečci sklípkanů dosáhnout stáří 4 a nanejvýš 13 let. Jako opravdové obry mezi sklípkany je možné označit samičky druhu Theraphosa blondi z Venezuely. U vzrostlejších zvířat může tělo měřit až 11 centimetrů. Po roztažení nohou dosahují tito jedinci velikosti až 30 cm : jsou tedy velcí asi jako jídelní talíř.

Martin Dlabač 2003-4, Aktualizace stránky:
[ | ]